top of page

Brazilská savana

Cerrado je obrovská, ale málo známá část Brazílie. Nádherná, tajemná a kriticky ohrožená.

Když se řekne Brazílie, naskočí představa neprostupného amazonského pralesa s papoušky a jaguáry nebo dlouhé pláže s jemným pískem. Střed této obrovské země ale vypadá úplně jinak. Oblasti o rozloze přes dva miliony kilometrů čtverečních se v Brazílii říká cerrado. Krajina s roztroušenými nízkými stromy, převažujícími travinami a hustým porostem v hlubokých údolích řek připomíná africkou savanu. Cerrado skrývá náhorní plošiny a propadliny, vodopády s křišťálově čistou vodou a v noci nechává vyniknout nekonečnou hvězdnou oblohu.


I v této části Brazílie panuje tropické klima, ale silné deště tu nejsou na denním pořádku. Srážky zavlaží krajinu jen během léta a promění ji v zelenou a do všech barev rozkvetlou oázu. Pak se ale na mnoho měsíců déšť dočista vytratí a nastane období sucha. Místo travin se ujme vlády červený prach a minimální vzdušná vlhkost trápí všechny obyvatele regionu.


Příroda si ale umí poradit a tak na se tyto podmínky adaptovalo mnoho rostlin a živočichů. Druhová diverzita je tu překvapivě velmi vysoká. Brazilská savana je domovem 1300 druhů zvířat a více než 10 000 druhů rostlin. Téměř 40 % z nich nenajdete nikde jinde na světě.

Cerrado tvoří jeden z nejrozmanitějších ekosystémů na naší planetě.

Region cerrada ale není jen unikátním klenotem sám o sobě. Oblast je křižovatkou dalších ekosystémů jako je amazonský a atlantický prales nebo bažiny Pantanalu. Zatímco amazonský prales se košatí do výšky, o cerradu se mluví jako o obráceném lese. Stromy jsou nízké, ale o to hlubší mají kořeny. Dešťové srážky se z polopouštní krajiny dostávají pod povrch a vytváří podzemní zásobárnu sladké vody. Na tomto území začínají povodí největších brazilských řek a savana tak hraje zásadní roli v zajištění rovnováhy na kontinentu.


Přesto nikde neprobíhá odlesňování krajiny a její přeměna na zemědělskou půdu rychleji, než právě zde. Cerrado už přišlo o polovinu své původní vegetace a vzhledem ke své rozloze mizí až pětkrát rychleji než amazonský deštný prales. Nepoměrně nižší legislativní ochrana těchto území nahrává tomu, že v brazilské savaně bude tento trend pokračovat.


Následky je možné vidět už dnes. Ubývá dešťů, období sucha se prodlužují, řeky vysychají a jejich koryta se zanášejí. Nepokácené původní rostliny mizí v důsledku sucha a společně s nimi se nakonec nedaří ani rostlinám zemědělským.

Destrukce ekosystému uzavírá kruh. K ohroženým druhům se tak přidává i ten náš vlastní.

Brazílie bojuje s dopady zemědělské výroby na životní prostředí podobně jako Evropa s následky své intenzívní průmyslové produkce. Přetváření krajiny k prospěchu civilizace a neblahé důsledky takového počínání řeší lidstvo od počátku věků. Dnes, stejně jako před tisíci lety, musíme hledat rovnováhu mezi současným komfortem a zachováním zdrojů pro budoucnost.


Vysoká poptávka po zemědělských plodinách a živočišné produkci krmené brazilskou sójou neklesá. Pozornost světové veřejnosti upřená na amazonský prales ukazuje, že řešení symptomů jen přesouvá nemoc jinam. Z plic rovnou do srdce.





Комментарии


bottom of page