top of page

Německá stopa

Strudel, Blitz nebo Hamster jsou německá slova, která zná každý Brazilec.


Německý vliv je zde znát, navzdory tomu, že německá menšina tu nikdy nebyla příliš početná. Během více než sta let našlo v Brazílii nový domov jen něco kolem čtvrt milionu Němců. Dnes se odhaduje, že v Brazílii žije kolem pěti milionů potomků německých přistěhovalců. Přesto se ve více než dvousetmilionové zemi neztratí. Doslova nejkrásnějším připomenutím německé imigrace do Brazílie je představitelka páté generace usedlíků, supermodelka Gisele Bündchen. Oba rodiče této světové ikony jsou německého původu a svých šest dcer vychovávali na jihobrazilském venkově.


Německá stopa je ale viditelná především díky výsledkům tvrdé práce a pevného odhodlání nově příchozích. Nejen, že nepodlehli tlakům na asimilaci, ale jejich zvyky a tradice se časem staly podporovanou a populární součástí brazilské kulturní mozaiky. Němci si založili svá vlastní města s typickou architekturou, která jsou dnes vyhledávanými centry turistického ruchu a vyhlášenými oblastmi gastronomie a folkloru. Na nejznámější festivaly německé kultury, jako je Oktoberfest v jihobrazilském městě Blumenau nebo Bauernfest v Petrópolis nedaleko Rio de Janeira, míří každoročně statisíce turistů.


Účast na takovém festivalu je zážitek. Na první pohled jsou to poněkud bizarní výjevy.

Snědí tanečníci v lederhosen jódlující pod palmami a rytmus polky přerušovaný skřehotáním papoušků.

Stačí ale popojít ke stánkům s občerstvením a srdce začne jihnout. Jablečný štrúdl, vanilkové kremšnyty, klobásky s hořčicí, kysané zelí, krajíce opravdového chleba a pivo servírované do půllitru! Na pódiu se točí děti ve vrstvených krojích, dechová kapela vyhrává polku pěkně od podlahy a najednou se jako kouzlem z té tropické ciziny přesunete domů. Zatímco na české venkovské zábavě byste dost možná při podobné podívané protáčeli oči v sloup, tady na druhé straně zeměkoule vás zaplaví vlna nostalgie a jen stěží zadržíte slzy stesku.


Česká a německá jsou kultury, které považujeme za odlišné. Kultury, které se po staletí proti sobě vymezují. Vždy to bylo my a oni. Oni ti jiní, ti "němí", ti Němci. Viděno z odstupu deseti tisíc kilometrů, několika časových pásem a každodenního střetu s jihoamerickou mentalitou, německá kultura zase tak odlišná není. Sice zpíváme "Škoda lásky", zatímco kapela hraje "Rosamunde", ale taneční kroky a hřejivý pocit u srdce jsou stejné.





bottom of page