Brazílie jakožto směsice kultur je také křižovatkou různých náboženských vyznání.
Nikde to není vidět tolik, jako v jejím hlavním městě. Brasília je ztělesněním modernity. Mladé město nemá za sebou dlouhé pohnuté dějiny, přesto si nese silný náboženský náboj. Nově přicházejí budovatelé z celé země si s sebou donesli své zvyky a své bohy. Ostatně, kdy jindy potřebujete víc stability, kontinuity a požehnání, než když se pouštíte do neznáma.
Mystika samotného místa na Centrální brazilské vysočině sahá až do devatenáctého století, k vizionářskému snu Dona Bosca, zakladatele Salesiánů. Proroctví světce popisuje město ležící na patnácté rovnoběžce poblíž velkého jezera jako zemi zaslíbenou a oplývající mlékem a strdím. Když se vytoužené hlavní město začalo, o desítky let později, konečně budovat, bylo od prvopočátku zamýšlené jako město pro všechny.
Místo, kde “nikdo nebyl první”, bylo jako stvořené pro pokus o náboženskou pluralitu.
Kromě etablovaných křesťanských církví, ekumenických hnutí, japonského buddhismu a afrobrazilských náboženství se ve městě Brasília usadila i méně známá společenství. Například v Evropě dávno zapomenuté náboženské hnutí spiritismus, založené na víře v posmrtný život a komunikaci s duchy, má v hlavním městě Brazílie na sto tisíc příznivců.
Náboženská svoboda nové metropole dala vzniknout i zcela novým náboženským kultům. Divoký synkretismus mystického společenství Údolí úsvitu spojuje vidoucí nymfy, svatého Františka z Assisi, afrobrazilské bohyně vodstev a indiánské kmenové tradice.
Brasília v úctyhodné míře uspěla v naplnění ideálu multikulturalismu.
Náboženské a kulturní vlivy zde existují vedle sebe jaksi samozřejmě a bez velkého pnutí. Různé formy vyjádření kultury, víry a spirituality se dokonce prolínají a vrství. Můžete jít ráno na katolickou mši, odpoledne meditovat v buddhistickém chrámu a večer se, za zvuku divokých afrických bubnů, cvičit v umění capoeiry.
Může to vypadat jako protiklad evropských dějin náboženství. Dějin plných válek mezi vzdělanými Řeky a magii vzývajícími Peršany, dějin urputných bojů křesťanů s pohany a muslimy, krvavých konfliktů mezi katolíky a protestanty. Ale i evropská historie zažívala období, kdy se různá náboženství tolerovala, doplňovala, ovlivňovala a spoluutvářela. Místa jako středověké Toledo, mísící prvky křesťanské, židovské a arabské kultury, byla centry vzdělanosti, která šířila arabské a antické vědomosti do latinského světa.
Už v dobách helénismu, ve světě otřeseném v základech, se řecká kultura naplno střetla s kulturami okolních starověkých národů. Prolnutím řeckých a orientálních tradic vznikly nové formy politiky, vědy, umění a náboženství. Řečtí bohové splynuli s egyptskými a syrskými božstvy a vytvořili nové vlivné kulty.
Propojením evropských, indiánských, afrických a asijských elementů vznikla Brazílie, jak ji známe dnes.
Po celou lidskou historii byla víra důvodem k válčení. Ve skutečně svobodném světě bychom si ale měli dovolit vnímat víru jako prostřený stůl, ze kterého si můžeme vybírat, ochutnávat a dokonce i smíchat takovou duchovní potravu, která nasytí náš vlastní vnitřní hlad po neuchopitelném.