top of page

Sladkosti

Jiný kraj, jiný mrav, říká se. Obdobně platí i jiný kraj, jiné chutě.

Některé národy si potrpí na koření, Brazilci jsou na sladké. Hodně sladké. Ať sáhnete po jakékoli cukrovince, sladká chuť je intenzivní. Není divu, cukr v Brazílii nikdy nebýval nedostatkové zboží. Naopak, na cukrové třtině stálo po dlouhou dobu celé brazilské koloniální hospodářství.


Poptávka po cukru v Evropě šestnáctého století strmě rostla a šikovní portugalští obchodníci měli k dispozici výrobní know-how a nekonečné pozemky brazilské kolonie. Co chybělo k nastartování masivní produkce cukrové třtiny, byla pracovní síla. Na mimořádně namáhavou práci na třtinových plantážích tak byli nasazeni afričtí otroci. Obchod s cukrem a obchod s otroky byly v 16. a 17. století dvě strany jedné mince.


Dostatek sladké třtinové šťávy i vliv africké kuchyně se promítl do receptů, ve kterých se cukrem nešetří. Zapomeňte na veliké zákusky, v Brazílii i malý bonbón vydá za celý talíř českého cukroví.

To je i případ krále brazilských sladkostí - čokoládové kuličky brigadeiro.

Pochoutka z kondenzovaného mléka s typickým zdobením spatřila světlo světa během prezidentské kampaně brigádního generála Eduarda Gomese v roce 1945. Na brigadýra si dnes už nikdo nevzpomene, ale bez stejnojmenné kuličky si nelze představit žádnou brazilskou oslavu.


Kromě rodinných večírků se sladkosti blýsknou na všelijakých slavnostech během roku. Červnový svátek Festa Junina připomíná tradice venkova a provázejí jej jídla z typických surovin - kukuřice, oříšků, kokosu, ovoce a cukrové třtiny.


Z cukru a arašídů se připravují tvrdé tyčinky zvané pé-de-moleque nebo naopak měkká sypká hmota paçoca. Cukr vařený s kokosem je základ tradiční pochoutky s názvem cocada. Původně africký recept, který si připravovali otroci, je v Brazílii stále velmi oblíbený. Směs lze snadno doplnit dalším ovocem a tak tuto kalorickou bombu najdete v nejrůznějších variacích. Trochu neobvyklá, ale chuťově zajímavá, je kombinace kokosu a dýně v pastě zvané doce de abóbora.

Nejvšestrannější sladkou dobrotou je goiabada - směs cukru a nádherně vonícího ovoce goiaba, česky kvajáva.

Goiabada může mít podobu řídké či husté marmelády, ovocné tyčinky nebo tuhé hmoty. Goiabada nakrájená na plátky a podávaná s bílým brazilským sýrem Minas tvoří dezert s poetickým názvem Romeo a Julie.


Pro Evropana je úžasnou pochoutkou i samotné tropické ovoce, které tu dozrává do nevídané sladkosti. Ananasy, manga, banány a papája jsou zákuskem samy o sobě. Ještě exotičtější druhy ovoce - amazonské açaí a cupuaçu - chutnají nejlépe v podobě osvěžující zmrzliny. A že je toho osvěžení během tropického léta potřeba!



Comments


bottom of page