top of page

Vánoce

Slavit Vánoce v cizí zemi je vždycky jiné. Uprostřed tropického léta je to ještě o něco jinější.

Vánoční atmosféra se v Brazílii navozuje jen obtížně. Večer, v záři blikajících světýlek z náměstí, balkonů a obchodních center, by si člověk i Vánoce připustil. Kdyby se ovšem nezalykal nepolevujícím vedrem. Ale ve dne? Snědí Santa Clausové v plavkách, plyšový sob sáňkující po zeleném trávníku, vánočně nazdobená palma. Těsto na cukroví se horkem rozpouští pod rukama, vánoční túje v květináči nemá šanci dožít se Štědrého dne a místo koled se ulicemi line samba jako předzvěst blížícího se karnevalu.

Adventní doba přitom volá po ztišení a rozjímání a zahání i nevěřící duše do kostelů.

Magická síla Vánoc sídlí právě tam. Portugalští misionáři odvedli v Brazílii dobrou práci a dali vzniknout pozoruhodným církevním stavbám. Některé kláštery a kostely se svou barokní zdobností blíží svým vzorům ze Starého kontinentu. Přesto tu chybí velkolepé svatostánky, které by se vyrovnaly mystickému zážitku evropského chrámu. Ohromující dojem, pocit malosti vůči Božímu nekonečnu a pokora před příchodem nové naděje.


To vše patří k obrazu očekávání Vánoc stejně jako nenapodobitelná atmosféra české zimní krajiny. Bílá pokrývka se ve dne třpytí a večer odráží záři nasvícených ulic a slavnostně vyzdobených domovů. Zvláštní souhra zvuků a ticha. Vrzání sněhu, zpěv koled, melodie varhan, cinkání skleniček a smích dětí vyvažuje ticho. Absolutní ticho zmrzlé noci.


Tato samozřejmá představa Vánoc jako radostného zakončování roku zmizí se změnou trvalého pobytu. Život v zahraničí je nepřenositelná zkušenost. Jako každý jiný silný zážitek mnoho dává a mnoho bere. Setkávání s rodinou a přáteli, známé prostředí, pevná půda pod nohama se vytratí a zůstane pocit osamělosti a nepochopení. Nikdy během roku není tento pocit silnější než o Vánocích. Vánoce jsou koncentrovaná nostalgie.

Všechno dobré z našeho domova, našeho dětství, naší země, je přetaveno do štědrovečerní tabule pod rozzářeným stromečkem.

Spálené cukroví, rozhádaní příbuzní a hodobožová kocovina jsou ve vzpomínkách zapomenuté a ideál těch pravých českých Vánoc dorůstá v cizině do závratných výšin.


Vánoce s nejbližšími bez pochyby představují opravdovou hodnotu. Ta hodnota ale nevězí v tom jediném pravém bramborovém salátu nebo pečlivě zabaleném dárku. To, na čem skutečně záleží, je vztah. Vztah, který udržujeme a chráníme. Vztah, ve kterém se rozdáváme. Vztah, který nezná vzdálenost. Upřímný zájem, laskavá shovívavost a bezpodmínečná láska jsou dárky, které nepotřebují balicí papír ani doručovací službu. Přesto, nebo právě pro to, jsou to dary nejcennější. Právě narozené Dítě by jistě souhlasilo.

Krásné Vánoce!




bottom of page